Zastropovaná cena elektřiny i plynu. Kolik ušetříme a proč to zaplatíme všichni
Jistě jste už slyšeli o dlouho očekávaném kroku státu. Vláda se rozhodla učinit přítrž rostoucím cenám energií. Nastavila maximální možnou cenu elektřiny i plynu - strop, který ale nakonec zaplatíme všichni. Proč? A ušetříme skutečně při příštím vyúčtování?
Strop není skutečným stropem
Pojďme si to vzít pěkně popořadě. Dodavatelé budou moci koncovým zákazníkům (tedy nám všem) prodávat elektřinu maximálně za 6 Kč za kWh vč. DPH. Cena plynu pak bude maximálně 3 koruny za kWh. S úsporou to ale není tak jednoduché. Strop cen energií totiž neznamená, že se energie budou vyrábět levněji než doposud. Zbytek ceny totiž dorovná stát ze svého rozpočtu.
Rusko, Německo nebo burza?
Cenu energií ovlivňuje celá řada faktorů. Především je na vině Rusko, které letos v únoru napadlo Ukrajinu a kvůli krvavé válce rozpoutalo válku i na trhu s energiemi. To ale není jediný důvod. Elektřina i plyn se prodávají na burzách. Stejně jako u dalších komodit – třeba pšenice nebo uhlí – cenu určuje nabídka (kolik elektřiny a plynu je na trhu dostupno) a poptávka (kolik jsou za ně lidé ochotní dát peněz). Cenu mohou ovlivnit také spekulanti tím, že budou energie účelově skupovat a vyvolávat tak umělý nedostatek.
Proč je drahý plyn je logické. Musí se dovážet zvenku a Rusko utáhlo kohoutky. Proč ale raketově roste cena elektřiny, když si ji vyrábíme sami? Protože jsme provázaní s ostatními evropskými zeměmi a třeba v Německu se velká část elektřiny vyrábí v plynových elektrárnách.
Stropujeme nebo dotujeme?
Tak či tak, státu nezbývá nic jiného, než energie plošně dotovat – tedy zastropovat. A rozdíl oproti ceně nařízené a ceně na burzách tak zaplatíme nakonec všichni. Státní rozpočet to bude stát možná 130 miliard jen za následující topnou sezónu. Možná taky mnohem víc, pokud by se reálná cena elektřiny vyšplhala na 12 Kč za kWh. Stát by tak doplácel až polovinu ceny elektřiny. A ještě větší rozdíl u plynu.
Kolik vlastně ušetříme?
To vše neznamená, že lidé ušetří. Alespoň ve srovnání s předchozím rokem. Zatímco loni průměrná cena elektřiny činila 3 Kč na kWh, letos je to 8 korun. Zastropování cen energií tak znamená pouze to, že lidé na faktuře najdou dvojnásobek loňské ceny, a ne třeba rovnou čtyřnásobek. Některé domácnosti (zejména ty, které topí elektřinou nebo plynem) stále zaplatí v ročním vyúčtování klidně i desítky tisíc korun navíc.
Ocitli jste se v problémech kvůli drahým energiím? Máme pro vás řešení. V Relivu vám podáme pomocnou ruku, ať už je vaše situace jakákoliv. Napište nám nebo zavolejte.
Začněte nanovo s Relivem.