5 nejčastějších mýtů a faktů ze světa financí

Svět financí je opředený spoustou mýtů a neúplných informací. Jedním z důvodů je poměrně nízká finanční gramotnost v naší zemi. Finanční poradci jsou zloduši, banky jak by smet, kreditní karty jsou pro chudé a investovat mohou jenom bohatí. Co patří mezi nejčastější mýty, kterým Češi pořád věří?

1. Mýtus: Poradce žije z provizí

Jak to skutečně je

Ano, často tomu tak skutečně bývá. Zejména v případě poradců, kteří pracují pro velké finanční skupiny. Mít dobrého poradce však není na škodu. Podle průzkumu, který pro Českou bankovní asociaci v roce 2021 realizovala výzkumná agentura Ipsos, se pětina Čechů o financích nejvíce dozvěděla právě od svého finančního poradce. Pokud chcete mít záruku větší objektivity, můžete se obrátit na nezávislé poradce nebo menší finanční skupiny. Těm platíte za konkrétní služby, například za vypracování finančního plánu, nebo za jejich čas. Vybírejte opravdu pečlivě, protože někteří se prezentují jako nezávislí, ale ve skutečnosti jsou součástí těch největších společností fungujících na principu tzv. multilevel marketingu.

2. Mýtus: Kreditka je pro chudé

Jak to skutečně je

Půjčení auta, rezervace hotelu v zahraničí nebo cestovní pojištění. Kreditní karta se vám může hodit například na dovolené, protože bez ní vám v mnohých zemích například vozidlo nepůjčí. Půjčovny si totiž potřebují blokovat rezervu pro případ, že by došlo k poruše nebo nehodě. Co se týče splatnosti, některé karty ji mají 30 dnů, jiné mají na splacení vybrané částky bez úroků až 55 dnů. Chroničtí sklerotici ocení, že v případě některých kreditních karet si mohou automaticky nastavit, aby se vyčerpaná částka z jejich běžného účtu vždy včas zaplatila. Nemůžete vyjít před výplatou? Pořád platí, že je lepší použít vlastní finanční rezervu, než nakupovat na kreditku.

3. Mýtus: Banky nás okrádají

Jak to skutečně je

I banka z něčeho musí žít – zisk generuje uzavíráním úvěrů. A odkud banka peníze na půjčky bere? Z vkladů klientů, kteří si u ní své peníze uložili (těm však musí platit v podobě úroků), ty dál investuje a tím je „rozmnožuje“. Zjednodušeně řešeno, zisk tvoří rozdíl mezi úroky, které banka dostane od klientů z poskytnutých úvěrů, a úroky, které platí svým klientům. Nicméně je pravda, že některé tradiční banky si účtují poplatky úplně za vše. Naštěstí jsou vlivem konkurence a moderních bank nuceny svoji strategii pozměnit. Existuje i žebříček, ve kterém lidé hlasují o nejabsurdnější bankovní poplatek. Třeba loni „zvítězil“ s 24 % hlasů poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky.

4. Mýtus: Investovat mohou jen bohatí

Jak to skutečně je

Investování nebylo nikdy jednodušší než dnes. Můžete zkusit třeba podílové fondy nebo peer-to-peer investování, což znamená, že si půjčujete nikoliv od institucí, ale od jiných lidí. Investovat můžete začít už v řádech stokorun, přičemž zlaté pravidlo pro investování zní: „Diverzifikujte portfolio“. Nikdy nesázejte vše na jednu kartu. Nezapomeňte si také stanovit jasný investiční cíl. Rozmyslete si, proč chcete investovat, v jakém časovém horizontu, jak s výnosem naložíte, jak velké riziko jste ochotni podstoupit a jak budete měřit úspěch. Spoříte na nákup rodinného domu, na důchod nebo třeba na cestu kolem světa? Jste spíše konzervativní, nebo se nebojíte riskovat? Všechny tyto otázky si sami nebo s finančním poradcem předem zodpovězte.

5. Mýtus: Zlato je nejlepší investice

Jak to skutečně je

Pravdou je, že hodnota zlata nijak závratně nekolísá. Od roku 1940 jeho cena roste průměrně o 4,7 %, tedy nad inflací, a to s nízkým rizikem. Investici do zlata doporučujeme spíše jako doplňkový investiční nástroj pro milovníky této komodity. Protože jak zaznělo v předchozím bodě, riziko je třeba rozkládat. Zkušení investoři doporučují držet ve zlatě 5 až 10 procent portfolia s tím, že se vyplatí jej nakoupit jednorázově a držet minimálně 40 let. A nemusíte zrovna nakupovat zlaté cihličky. Jako železná rezerva a zároveň vhodný doplněk jinak investovaných peněz může být i rodinné zlato – šperky po babičce nebo třeba úlomky zlatých zubních plomb. Na začátku února 2022 dosahovala cena zlata 1 233 Kč za jeden gram.